DOPOLEDNE nejen S BAROKEM
Dne 27. března se vydala naše třída V3.B v čele s paní profesorkou Jílkovou do Ostrova časů barokních. Dobrodružná výprava začala u Bílé brány, jež vznikla roku 1690, tedy v době, kdy v Ostrově vládli Bádenští vévodové. Na Bílé bráně je vyobrazen alianční erb dvou rodů, které zde vládly; tj. Sasko-lauenburských a již zmiňovaných Bádenských. Jejím stavitelem byl údajně kamenický mistr Paul Büttner.
Naše kroky směřovaly ke Klášternímu okrsku, kde pro nás byla připravena prohlídka areálu. Nejdéle jsme se zdrželi v nejstarší barokní kapli, kterou v Ostrově najdeme: pohřební kapli sv. Anny. Její vznik se datuje kolem roku 1663, avšak celková výstavba této kaple trvala po dobu téměř dvaceti let. Započal ji Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který krátce po dokončení zemřel a v kapli sv. Anny byl pochován.
Předem chci upozornit, že v pohřební kapli je hrozná zima; chystáte-li se do ní zavítat jinak než coby nebožtíci, doporučuji vzít si deku.
Jakmile naše třída kapli opustila, dopřála si vystavení se sluníčku a krátkou pauzu na svačinu.
No, a není nadto posvačit při pohledu na nádhernou Einsiedelnskou kapli, kterou navrhla postavit Sibylla Augusta (z rodu Sasko-Lauenburského) z vděčnosti za uzdravení svého syna, který až do svých šesti let nepromluvil jediné slovo.
Hned vedle ní stojí kaple sv. Floriána, též postavená na pokyn Sibylly Augusty, z vděčnosti za odvrácení požáru, který v prosinci roku 1691 vzplanul v ostrovském zámku.
Po obchůzce všech kaplí na nás čekal varhanní koncert v kostele sv. Michaela a také zajímavosti o onom velkolepém a skvostném nástroji – varhanech. Nakonec bylo těm, kteří si osvojili umění hrát na klavír tak, aby to netrhalo uši, umožněno objevit v sobě i talent varhanický.
Žel mnoho neobjevili.
Naše poslední zastávka, (jako ostatně všech poslední zastávka), byla na hřbitově, u kostela svatého Jakuba. Tento kostel je nejstarší stavební památkou v Ostrově a jeho vysvěcení se datuje k roku 1226; jde tedy o památku románskou.
Seznámili jsme se tak s Ostrovem jako s pamětihodným a krásným městem, kterého je třeba si vážit a starat se o něj, stejně jako se o něj starali mnozí z našich předků.
Julie Vágnerová, V3.B
Zpět