Všechny cesty vedou do Říma
Řím - věčné město, pupek světa, pokladnice památek, město, v němž se sbíhají cesty z celého světa! Tak jsme se po některých z nich vydali i my, studenti ostrovského gymnázia, abychom se s tímto bájným městem seznámili na vlastní oči.
Naše putování započalo ve středu, 21.4. těsně po obědě, kdy jsme nasedli do luxusního autobusu a vyrazili. Po celodenním putování Německem jsme navečer dorazili do Alp k Europabrücke, kde jsme narazili na první římskou památku. Byla to silnice, kterou vybudovali staří Římané a po níž římské legie postupovali přes Alpy dále do Evropy.
Po nočním přejezdu jsme se ráno vyloupli v okolí samotného Říma. Byl čtvrtek,všední den, a Italové v dlouhých kolonách „spěchali“ do práce. I náš autobus se dostal do jedné z nekonečných kolon a posledních pár desítek kilometrů před Římem jsme se ploužili skoro krokem.
Když jsme nakonec dorazili, Řím nás přivítal jasně modrým nebem a vše nasvědčovalo tomu, že bude krásný den.
Ze záchytného parkoviště na okraji Říma jsme se přesunuli metrem do historického centra.
Samotné římské metro nás překvapilo svou jednoduchostí a přehledností. Kdo by to řekl, že tam budou pouze dvě trasy - modrá a oranžová, a že i nákup jízdenek do metra bude hrozně jednoduchý. Automaty po vhození jednoho eura vydali ten správný lístek a přes turnikety jsme se dostali až na nástupiště. Ale ouha! Byla ranní špička a všude davy lidí. Nakonec se nám přece jen podařilo nastoupit a vláček nás dovezl do centra.
Vystoupili jsme na Piazza del Popolo a pod vedením zkušené průvodkyně jsme vyrazili na první procházku městem. Z terasy Villa Medici se před námi otevřel úchvatný pohled na celé město. Opravdu se bylo na co koukat a naše foťáky se doslova zapotilyJ.
Odtud jsme došli na Piazza di Spagna a usadili se na proslulých španělských schodech s rozkvetlými keři azalek. Odpočinuli jsme si, pojedli z vlastních zásob nebo v nedalekém Mc Donaldu, nakoupili pár suvenýrů a pokračovali dál k fontáně di Trevi.
U fontány byl pěkný nával! Turisté z celého světa se fotili, házeli do fontány mince pro štěstí a dokonce jsme tam viděli i čerstvé novomanžele, kteří se před ní nechali vyfotit.
Další zastávkou byl Pantheon. Jediný antický chrám, který se zachoval neporušený a v původní podobě. Jeho kopule o průměru 43 metrů je opravdu fantastická! Člověk jenom žasne, jak něco takového mohli lidé ve starověku vytvořit.
Naše další kroky vedly na Piazza Navona, které svým oválným tvarem přímo kopíruje antický cirk, který se na tomto místě dříve nacházel.Náměstí bylo plné malířů a dalších umělců snažících se turistům prodat své výtvory. Říční fontána vévodící náměstí byla bohužel v rekonstrukci, takže jsme z ní viděli pouze kousek.Ale i ten stál za to!
Odtud jsme se vydali po Corso Vittorio Emanuelle kolem památníku krále Viktora Emanuela ke Colosseu, kde naše celodenní procházka končila.
Ti z nás, kteří ještě našli zbytky posledních sil, se šli podívat do kostela San Pietro in Vincoli na slavného Michelangelova Mojžíše. My ostatní jsme si jen sedli a kochali se pohledem na Colosseum, jehož prohlídka nás čekala zítra.
Navečer jsme se, opět metrem, přesunuli k našemu autobusu a odjeli se ubytovat do kempu Tiber na okraji Říma.Ubytování v bungalovech v kouzelném prostředí plném stromů a zeleně bylo velmi příjemné a pohodlné.
Druhý den ráno nás probudilo bubnování hustého deště na střechy bungalovů, což vzhledem k našemu celodennímu programu nebylo to pravé ořechové. No nic. Po vydatné snídani v jídelně kempu jsme nazuli pevné botky, rozevřeli deštníky a vydali se na místo starověkých vykopávek v přístavu Ostia Antica. Obloha se sice netvářila přívětivě, ale hustý déšť se postupně měnil v příjemný hřejivý deštík, až nakonec zcela ustal.V Ostii jsme se procházeli po opravdové antické cestě z velkých uhlazených kamenů, poseděli v antickém
amfiteátru, nakoukli do římských lázní s úžasnou mozaikovou výzdobou a dokonce si vyfotili i opravdové starověké veřejné záchodky, které se zachovaly v doslova použitelném stavu:-)No,byli to ti Římané opravdu šikulové:-)
Poté nás autobus dovezl na již známé parkoviště na okraji Říma, odkud jsme se opět metrem vydali do centra.V časném odpoledni bylo vagony poloprázdné, takže cesta proběhla v naprostém klidu a pohodě. Metro nás dopravilo přímo ke Colosseu, kde nás čekala prohlídka tohoto symbolu starověkého Říma.
Teprve uvnitř tohoto monstra si člověk uvědomí, jakým kolosem to Colosseum opravdu je:-)
Spletí chodeb a průchodů jsme se dostali až téměř do nejvyšších pater, odkud byl úžasný výhled do hloubky arény. Opravdu uchvacující pohled! I když někteří z nás se nemohli zbavit určitého tísnivého pocitu, když si vybavili slova naší průvodkyně, že tady zahynulo na půl miliónu gladiátorů! A to nemluvě o umučených křesťanech a zabitých zvířatech! A to jenom proto, aby si římští vládci získali sympatie svých občanů a klid na své politické rošády. „Chléb a hry“,to bylo motto římských císařů. Najez se občane a zabav, ale do vládnutí nám nemluv! Hmm, hmm, netočí se ty dějiny nějak kolem dokola? No,nechme uvažování o politice a pokročme dále v našem římském putování.
Z Colossea vedly naše kroky kolem Konstantinova oblouku do samotného srdce římského imperia, na Forum Romanum. I když se většina chrámů, sloupořadí a paláců zachovala pouze v ruinách, i ty zbytky svědčily o bývalé slávě a velikosti Říma, který byl doslova pupkem světa.Tím skutečným středem byl černý posvátný kámen, který se na fóru nacházel, ale ať jsme hledali jak hledali, nějak jsme ho přehlédli.To už se ale opět zatáhla obloha a déšť dával o sobě vědět čím dál tím víc. Před úplným promoknutím nás zachránilo spásné metro a po návratu do kempu jsme se sušili a sušili……….
Den třetí a poslední nezačal moc příjemně. Během noci se déšť změnil v doslovnou průtrž mračen a ani ráno nebyly vyhlídky na zlepšení příliš růžové. Naštěstí nás čekal Vatikán se svými muzei, takže jsme se nemuseli obávat, že promokneme až na kůžiJ
Do Vatikánu jsme dorazili nám již dobře známým metrem a spěchali si stoupnout do řady čekajících turistů, která se jako nekonečný had táhla podél vatikánských hradeb. Měli jsme štěstí, ráno jsme si přivstali a k hradbám dorazili v době, kdy ten had nebyl ještě tak dlouhý.Všichni jsme úspěšně prošli rentgeny přísné kontroly a pak už jsme se mohli kochat sbírkami a prostory vatikánských muzeí. Procházeli jsme sály plných těch nejslavnějších soch, obrazů a fresek ,které jsme doposud znali jen ze stránek učebnic. A všechno to byly originály! A ti autoři! Raffaello, Leonardo, Michelangelo!
Muzejní sály se čím dál tím víc zaplňovaly turisty z celého světa, až se všichni návštěvníci spojili v jednoho dlouhatánského hada, který směřoval na místo nejočekávanější - do Sixtinské kaple.A když jsme tam nakonec došli i my, zůstali jsme doslova v úžasu stát nad tou nádherou, která se rozprostírala všude kolem nás.To se snad nedá ani popsat.To se musí zkrátka vidět!...........
Prohlídku Vatikánu jsme zakončili v bazilice svatého Petra, která vévodí monumentálnímu náměstí stejného jména.Před bazilikou jsme si opět vystáli frontu před bezpečnostními rámy bdělých strážců a pak už nám nic nebránilo v prohlídce tohoto obrovského chrámu, do něhož směřují kroky křesťanských poutníků z celého světa.A opět jsme se mohli kochat nádhernou výzdobou interiéru, krásou Michelangelovy Piety nebo monumentálností baldachýnu nad hrobem sv.Petra, kde koná bohoslužby sám papež.
Toho jsme sice tentokrát neviděli, ale asi byl doma,jelikož měl ve svém bytě otevřené okno a větral. Jakby ne,když se počasí umoudřilo, vysvitlo sluníčko a nad námi se opět objevila jasně modrá obloha.
A to byl konec našeho úžasného putování Římem.Pak už nás čekala jen cesta domů a návrat do šedi všedních dnů. Anebo ne? Ony ty dny už nebudou nikdy tak nudné a šedivé.Ta nádhera Říma a dojmy, které jsme si odnesli, v nás zůstanou a poneseme si je celý život.
Bylo to opravdu super! A kam nás, milé paní profesorky Brychtová a Jílková a milý pane profesore Fressere, vezmete příště?
Moc vám děkujeme za vaši starost a péči a těšíme se na další báječný výlet s vámi!
Účastníci zájezdu:-)
Zpět