Florencie na Labi ...
aneb drážďanský maraton s Joachimem na krku
Stejně jako v loňském roce rozhodli jsme se i letos zpříjemnit si předvánoční čas zajímavou událostí a spatřit něco výjimečného. Vybrali jsme si proto drážďanský komplex Zwinger, přesněji Galerii starých mistrů, která ukrývá malířská díla Rubense, Tiziana, Rembrandta, ale hlavně … Rafaela Santiho.
Maraton jsme zahájili v Muzeu hygieny, kde jsme se nechali pohltit interaktivní expozicí zaměřenou na smysly. Co jsme mohli, to jsme si ohmatali, očichali, případně i vyzkoušeli. Jedinou vadou na kráse byly popisky pouze v němčině. Zbývající patra jsme si prohlédli alespoň v rychlosti.
Od muzea jsme se pak vydali k další zastávce – kostelu Marienkirche, který povstal z ruin v roce 2005. Její „dalmatinovský“ vzhled (staré části kombinované se světlou novotou) nás zaujal již zdáli. Po prohlídce vnitřku jsme se odvážili vystoupat do kostelní kupole, odkud jsme měli celé Drážďany jako na dlani.
Při přesunu k další zastávce jsme nemohli opomenout největší mozaiku na světě a pak už na nás čekaly jedny z nejstarších vánočních trhů v Německu, které se rozprostíraly i do okolních ulic. Museli jsme uznat, že výzdoba trhů byla mámivá. Občerstveni bratwurstem a dalšími drážďanskými laskominami jsme pokračovali ke Zwingeru.
Z časových důvodů jsme zamířili přímo k Rafaelovi, na jehož obraze jsme obdivovali propracovanost a zároveň odvahu, se kterou ztvárnil Madonu tak, jak by si ve své době „ani Michellangelo nedovolil“.
Znaveni jsme se pak, opět s orkánem Joachim v zádech, vrátili všichni v pořádku domů.
P.S. Aby to nebylo ostatním „malířským velikánům“ nebylo líto, určitě se
do Zwingeru vrátíme.
Zpět